Ladislav Leon Krejčí textař, pohádkář, muzikář, cestovatel, fotitel, Lovec hradů, básník, bloger, ilustrátor, kreslíř

Úvodní stránka > Lovec hradů (LLeonK)

Ladislav Leon Krejčí Lovec hradů, Veselej kovboj, LLeonK

Narozen 15. 8. 1968 ve Vejprtech, okr. Chomutov. Bydlel v nedalekém Novém Zvolání.

Rodiče: Ladislav Krejčí, Helena Krejčová, rozená Krejčová. Bratr Miroslav, sestry Helena a Jiřina.

S první manželkou Ivetou syn Michal, s druhou Lenkou vyženil syna Patrika.

Vyučen malíř, natěrač. Skoro celý život pracuje v logistice.

Fotografuje památky Česka, zvířátka aj. Píše pohádky, písničky, básničky, maluje, ilustruje.

Píše pravdivé příběhy do blogu.

Své rané dětství jsem prožil v nedaleké vesnici, která se dá opravdu nazvat pohádkový svět, ve kterém jsem poznal spoustu dobrodružství. Zimy zde byly dlouhé, sněhové, prostě překrásné. Měli jsme přírodní kluziště, na kterém se pořád konal nějaký ten velkolepý vesnický zápas, či přímo turnaj v hokeji. Od jara do podzimu jsme často jezdívali na víkendy do údolí. Nejčastěji jsme navštěvovali řeku Ohře a Nechranickou přehradu.

Letní prázdniny jsem od svých dvou let trávil u řeky Berounky, kde jsem poznal spousty krásných vodáckých, country, folkových a trampských písní a zamiloval se do přírody. Když mi bylo jedenáct let, rozhodli se rodiče odstěhovat zpět do Teplic, odkud oba pocházeli.

Zde jsem začal sbírat gramofonové desky nazpívané z velké části našimi českými interprety populární hudby, rocku, ale také dalších žánrů. U poslechu těchto, pro mne idolů, jsem strávil dlouhé a dlouhé hodiny svého dospívání.Také časté, velké rodinné oslavy mi dodávaly rozhled a ukázaly půvab dalších a dalších hudebních žánrů. Zde jsem slýchával dechovky, lidové písně, černošskou hudbu, populární muziku.

V patnácti letech jsem začal jezdit na víkendy ke kamarádovi, který bydlel ve vesničce kousek od Děčína. Spolu jsme chodili do diskotéky, kde jsem poznal zase jiné kouzlo písní, ale hlavně jsme společně dlouhé hodiny poslouchali heavy metal.

Dál jsem každé prázdniny, alespoň na dva týdny, jezdil na své nejzamilovanější místo téhle planety. Do Skryjí na řece Berounce. Prožil jsem zde nejkrásnější a nejromantičtější okamžiky, které mě velice ovlivnily, nebojím se říct, poznamenaly.

Čas běžel a já narukoval na vojnu. Zde jsem napsal svou první publikovatelnou písničku Člověče, nezlob se. Měl jsem to štěstí, že jsem sloužil u jednotky, která mimo jiné zajišťovala kulturní akce města Trenčín, a tak jsem se ocitl tváří tvář v zákulisí našim hudebním fenoménům. Vážně kouzelné to časy, které mi také hodně daly.

V roce 1993 jsme se domluvili s Mírou Chludilem, že budeme hrát jako duo, měl jsem více svých původních písní, ale než jsme stačili něco vytvořit, naše cesty se rozdělily. V té době jsem se potkal s famózním zpěvákem a muzikantem Petrem Špacírem Procházkou.

Naučil se písničky Penelopu a Penelopku, které se za krátký čas ujaly a hrály se na přání v našem kruhu přátel. Z té doby také pochází, moje zatím nej píseň, Modrá hvězda.

V těchto letech jsem založil svou Osadu Veselého Kovboje a v roce 1998 jsem uspořádal první ročník festivalu Krupský Pašík. V příštích letech jsem úspěšně s pomocí přátel uspořádal ještě pět dalších ročníků. Poslední sedmý jsem uspořádal z hecu až po mnoha letech a proto to byl naprostý propadák, co se týče diváků. Zato kapely, ty byly všechny opravdu skvělé. Škoda.

Z této doby si nesu své tři veliké sny. Ten první se mi asi nikdy nepovede uskutečnit. Oživit svůj country- western muzikál, i když v jednu dobu, už, už se málem začalo zkoušet. Natočit pohádku, podle mé knižní předlohy, nafotit všechny hrady v naší krásné české zemičce jakožto profláklý Lovec hradů.

V roce 2003 jsem, opět s Mírou Chludilem, založil skupinu Bonus, která čítala ještě dva perfektní muzikanty a jedinečnou zpěvačku. Já zde působil hlavně jako textař, skladatel. Jen málo jsem si zahrál. Po roce existence skupina (bez mé osoby) vyhrála šestý ročník mého festivalu Krupský Pašík. (Pašík proto, že hlavní cena bylo sele a také podobnost se slovem Pašák byla důvodem.)

V srpnu 2006 jsem přišel do Liberce. S sebou jsem měl jenom pár svých písniček, ale hned po zabydlení, jako kdyby se songy roztrhl pytel. Pilotní píseň z Liberce nese název Jsi.

V lednu 2007 jsem se potkal s Jirkou Kořínkem a hned vše nabralo jiný rozměr. Přidal se k nám pár dalších skvělých muzikantů a tak mohlo vzniknout mé první autorské album, které se jmenuje podle DDM, kde jsme měli základnu. Větrníci.

Snažil jsem se být užitečný dětem v DDM Větrník v různých zájmových činnostech, ale také se začalo pracovat na albu pro děti, které přišlo na svět v roce 2011. Druhé dětské album jsme nahráli v roce 2015, kdy v limitované edici knižně vyšel i první díl pohádkového příběhu o největší lásce Modré planety nazvaný Souhvězdí lásky.

Všechny mé hudební počiny najdete na stránce Projekty nebo songy. Mé pohádkové postavičky se vám zde také rádi představí, a najdete zde také zbylé dva díly knižní trilogie. Koukalinky z fotografií prozradí, kde všude jsem byl.

Sečteno podtrženo, vše co dnes dělám, píši, o čem zpívám, hraji, má své kořeny v dobách mého mládí, kdy jsem se setkal se spoustou muziky, vzácnými lidmi a prožil báječné okamžiky.